zpět na tit.

















































zpět na tit.


předchozí str.

další str.

Základní funkce a manipulace s přijatými čísly

doplněná a upřesněná kapitola 6.

strana 5


Ale vraťme se zpátky k přijaté depeši a podívejme se nyní zpětně na pořadí označení jednotlivých přímek 11, 22, 33 a 55 na (obr.16 příloha F). Vidíme, že vpravo od bodu X jsou přímky očíslovány v pořadí zdola nahoru. Naopak vlevo od bodu X je pořadí obrácené - tedy shora dolů. Bod X tedy způsobuje otočení pořadí jednotlivých přímek. Je to logické zjištění, které plyne z toho, že bod X představuje střed souměrnosti. Velmi závažné však je toto zjištění s ohledem na dříve objasněný směr sčítání a odčítání. Přímky vpravo od bodu X jsou totiž očíslovány ve směru, ve kterém se provádí sčítání (reprezentováno znaménkem ,,+") a nalevo od bodu X jsou očíslovány ve směru shora dolů, tj. ve směru odčítání, které reprezentuje znaménko ,,-". Z toho plyne důležitý závěr. Bod X má tu vlastnost (funkci), že způsobuje změnu znaménka. Číslice napravo jsou chápána jako kladná a číslice nalevo jako záporná. Protože mimozemská zpráva je založena na velmi důmyslném používání grafického znázornění matematických skutečností, musíme si uvědomit, že to, co běžně známe z pozemského znázorňování čísel či číslic na číselné ose, může být v grafickém provedení mimozemšťanů rozšířeno do roviny. Ve smyslu tohoto širšího chápání znázornění čísel nebo číslic na osách a v rovině je možno na bod X pohlížet jako na znázornění znaku které má vůči ostatním číslům výjimečné vlastnosti a postavení (otáčení pořadí a změnu znaménka). Jediný znak s těmito vlastnostmi na běžné (přímkové) číselné ose je znak nula. V rovinné interpretaci číselného znázornění je tedy zcela jasné, že bod, který jsme předběžně označili jako bod X, je právě bodem, který znázorňuje znak nulu. Tím, že tento bod nula leží mimo číselné osy (nad nimi), je zdůrazněno, že se nejedná o číslo ani číslici na číselné ose, ale o značení, kterému je přiřazen symbolický význam. A tím je právě mimo jiné i funkce přetáčení. Tento operační znak nula je mimo to skutečně přítomen na horní číselné ose v průsečíku s kolmicí jako průmět bodu X do horní vodorovné osy.

Bod nula na číselné ose má význam oddělení kladných od záporných čísel. Dělí nám tedy osu na dvě části. Další symbolický význam bodu nula, které je v celé této mezihvězdné zprávě chápáno jako výjimečný prvek, mající kromě grafické hodnoty prázdna, také několik významů pro operace s čísly, jde tu o funkce dělení. Značení nula tak slouží též jako operátor pro dělení.

Na základě dosavadního zjištění docházíme k závěru, že značení nula má několik následujících významů:

a.) prostá hodnota znaku nula, (značící prázdno či nic)

b.) prvopočátek jakéhokoliv zaznamenávaného dění

c.) přetáčení ... funkce přetáčení se projevuje v několika případech:
- jednak se jedná o geometrické přetáčení (rotace v rovině), které se uplatňuje u všech nakreslených obrázků a schémat,
- v číselném zápise dochází k obrácení pořadí cifer popřípadě matematických funkcí,
(např. číslo 789 po přetočení na 987), z mínus na plus z dělení na násobení a naopak.

d.) funkce dělení, rozdělení, předěl nebo oddělení... uplatňuje se opět jak u číslic a čísel tak při operacích s nimi, funguje jako znaménko ,,prázdného" prostoru (mezery) mezi dvěma dílčími nákresy.

e.) Více nul pak určuje jednak vzdálenost mezi jednotlivými objekty,(násobky vzdáleností), nebo naopak poukazuje na opakující se operace., jsou-li použity před nějakými číslicemi či čísly, (př., dvě nuly mohou značit opakované dělení, atd.)