zpět na tit.
















































zpět na tit.


předchozí str.

další str.

Základní funkce a manipulace s přijatými čísly

doplněná a upřesněná kapitola 6.

strana 2



Obecná pravidla:


Každou vodorovnou čáru je nutno chápat jako znázornění časového významu. Vyznačuje plynutí času "nějakého subjektu", protože při jejím kreslení postupujeme od nějakého zvoleného bodu, který vyznačuje počátek následujícího dění jdoucího dále do nekonečna. Svislá čára potom na této časové linii vytyčuje začátek nebo konec, událost, která má být registrována.

Proto, budeme na všech předkládaných obrázcích respektovat tuto základní představu a budeme při kreslení dodržovat toto pravidlo.

Tak jako se čísla ve svém zápise skládají z jednotlivých cifer, musí se tato čísla zákonitě i na jednotlivé číslice rozpadat.

Při řešení přijaté zprávy se tedy nejen zabýváme čísly takovými, jaká přišla, ale provádíme operace i s ciframi, tj. s číslicemi ze kterých jsou čísla složena. (tj. zapsána).

Příklad: Číslo 132 se rozpadá na číslice 1, 3 a 2. Z cifer 2, 3 a 1 se skládá číslo 231.

Číslo58246 se rozpadá na číslice 5, 8, 2, 4 a 6. Z těchto jednotlivých cifer 5,8,2,4,6, složíme číslo 58246.

Na horní vodorovné ose (obr. 12 - příloha "D") jsou postupně v přirozeném pořadí naneseny celé kladné číslice popsané v desítkové soustavě. Je to měřidlo, kterým je v podstatě přijatá zpráva změřena. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10.

Na dolní ose jsou ve stejných vzdálenostech nanesena přijatá čísla rozložená do jednotlivých cifer a to tak, jak byla zpráva přijata. 6, 1, 4, 2, 6, 3, 0, 1, 9, 5.
Takto byla provedena transformace do desítkové soustavy, jelikož jsme dvojciferná čísla tak jak nám bylo naznačeno rozdělili na jednotlivé číslice. Proto interval, vzdálenost mezi jednotlivými číslicemi odpovídá deseti jednotkám, (desetinám) jelikož jsme jak již bylo řečeno rozložili desítky.

Na samém počátku, (levá, svislá osa) vytyčuje počátek přijatého signálu znak který určuje časový okamžik, kterému je přiřazena hodnota 0.

Průsečík horní vodorovné osy s kolmicí je pochopitelně označen znakem "0" jako počátek číselné osy. Průsečík dolní vodorovné osy s kolmicí je také označen znakem "0", protože se jedná o vyznačení počátku přijatého signálu. Na výpisu z počítače je evidentní, že před první číslicí "6" byla úroveň signálu nulová.

Některé z číslic na horní vodorovné ose se opakují na dolní vodorovné ose - tj. ve skupině přijatých čísel. Jedná se o body označené číslicemi 1-1, 2-2, 3-3 a 5-5. Těmito stejnojmennými body horní a dolní osy proložíme přímky, které jsou na obrázku (13.Příloha "E"), označeny jako přímky 11, 22, 33 a 55. Všechny tyto přímky se protínají nad horní osou v bodě nad oběma nulami, jehož funkce je nám zatím v tomto okamžiku ještě neznámá. Proto jej předběžně označíme jako bod X.