zpět na tit.












































































zpět na tit.


předchozí str.

další str.

Matematická část 3

Pracovní plocha, doplněná kapitola 11.

strana 1


V kapitole o alegorických kresbách galaxií, konkrétně pak M31, jsme si popsali použití klíče při kreslení obrázku. Klíč má zásadní význam jak jsme se již mnohokrát přesvědčili pro dešifrování jemu předcházejících šesti čísel, jenž spočívá na jedné straně v použití čísel a cifer které klíč tvoří, a které též získáme různými dalšími jejich kombinacemi při nastíněných matematických operacích. Na straně druhé se výrazně projevuje funkce klíče jako grafického dekodéru.

Jak jsme si již řekli, klíč je série číslic 0110 - další část je od této oddělena druhou nulou, protože následuje 01. Třetí část je celek 011001.
Chápeme-li první část jako záznam čísla v desítkové soustavě, získáme čísla nula-sto deset, nebo jedenáct mezi dvěma nulami, případně, provedeme-li součet nenulových cifer, jsou to dvě mezi dvěma nulami (platí zrcadlovitě vždy a z obou stran).


Oboustranně můžeme tuto první sérii přečíst též jako 10 (zleva) a 10 (zprava). Všechny tyto alternativy jsou správné a vedou k smysluplným výsledkům.
Další zřejmá zákonitost, která plyne z první série čísel klíče, je to, že se nuly na okrajích čísla přetáčejí a obracejí. Vzniká tímto předpoklad přítomnosti kružnicových obvodů. Již dříve jsme si také vysvětlili, že součet čísel v hlavní zprávě (100), dělený číselnou hodnotou klíče převedenou do desítkové soustavy (25), vede k číslici 4, a naznačili jsme, že se bude jednat o dělení celku na čtyři části. Nebo právě naopak- ze čtyř částí bude vznikat celek. O tom jsme se nakonec přesvědčili při dekódování a postupném odhalování souboru s Ludolfovým číslem. Tato skutečnost se dá výtvarně znázornit pouze následujícími dvěma naznačenými způsoby - použitím kříže obr.30a, a použitím čtverce, obr, 30.b.

obr. 30a, 30b



Nejprve se zabývejme použitím kříže.


Na obrázcích (21a. a 21b.příloha "I") jsou znázorněny nákresy galaxií, o kterých jsme hovořili v alegorických kresbách. Spirální galaxie na prvním obrázku představuje naši Galaxii a vznikla postupným nanášením čísel, která se nacházejí na vodorovných osách pravoúhlé souřadné osy. (obr.13. Příloha "E") Postupně z dolní vodorovné osy získáme : 1, 2, 3, 5, potom nad číslicí 5 je na horní vodorovné ose číslo 10. Po nanesení hodnoty 10 pokračujeme na horní vodorovné ose číslicemi 6 a 4. Protože tento směr je nakreslen jako opačný oproti směru původnímu, v nákresu galaxie se vracíme od vrcholu v čísle 10 zpět.

Na (obrázku 21b,příloha "I"). je obdobným způsobem nakreslena galaxie M31. Tentokrát byly použity číslice 1-1, 2-2, 3-3, 5-5, potom nahoru na číslo 10 a zpět po protisměrných přímkách 6-6 a 4-4.

Dále použijeme vyjádření pomocí nakreslené plochy a veškeré obrázky budeme pro přehlednost kreslit do této obdélníkové sítě.

Vyznačíme si pracovní plochu o velikosti 10 x 11 základních čtverců obdélníkové sítě tak, jak nás k tomu nepozemšťané svým zadáním klíče nabádají. Jednotlivé sloupce a řádky označíme tak, jak je uvedeno na obrázku 31. (Totéž obr.25, Příloha "J").

Dole je pracovní plocha označena deseti ciframi přijatých čísel, nahoře pak číslicemi od 1 do 10. je to vlastně obdoba očíslování vodorovných časových os. Horní strana tedy opět představuje měřítko. Svislé strany jsou pak popsány pomocí po sobě jdoucích číslic desítkové soustavy. Vycházíme zde z informace, kterou jsme získali rozborem číslic klíče (přesněji jeho první části) - jde o číslice jedna a jedna mezi dvěma nulami.


Číslicový zápis naznačuje čtení 0 - 1 - 10, tedy od nuly po číslo 10 s krokem 1. Součet číslic přiřazených svislým řádkům je 55. Toto očíslování je provedeno na levém okraji zdola nahoru a na pravém okraji pak shora dolů, protože jsme si již objasnili, že i zde dochází k otáčení pořadí díky funkce koncové nuly. Očíslování je tedy provedeno tak, že součet číslic v jednotlivých vodorovných řádcích je vždy 10. Potom celkový součet všech čtverečků v jedenácti řádcích je 110 a to ať již je čtete z kterékoliv strany. Jde tedy v podstatě o obdobu s kterou jsme se již seznámili v kapitole o Ludolfovu číslu na zpětných přímkách 44 a 66 jenž ve své interpretaci dávaly rovněž celek takto sestavený ze dvou částí.