zpět na tit.

































































zpět na tit.


předchozí str.

další strana

Matematická část 1.

strana 2


Ať už se tyto úvahy zdají být jakkoli logické, že odesílatel signálu WOW nemohl poslat žádná konkrétní čísla, natož pak v desítkové soustavě (náš desetiprstový patent na rozum), neboť to, co jsme zachytili, byly jen radiové impulsy rozdílných intenzit a tak neustále se dokola opakující bláboly našich vševědoucích celebrit. Podívejme se na tento problém zcela jiného úhlu, a to samotného odesílatele, zdali tyto zdánlivě "logické" tvrzení nejsou nakonec přeci jen zavádějící. Na samotném počátku musela stát myšlenka, viděno z hlediska odesílatele, že kdokoliv s takovouto technikou experimentuje, musí zákonitě přijímané radiové impulsy nějakým, ať již jakýmkoliv způsobem zaznamenávat, po případě jednotlivé naměřené hodnoty označit. Není ale již podstatné, zda volba stupnice příjemce a jejího jednotkového intervalu závisí, či nikoliv, na měřící metodě a parametrech přijímajícího zařízení. Jinými slovy, je tedy naprosto jedno, jak bude příjemce zprávu měřit, čím a v jakých hodnotách. Podstatné jsou pouze poměrové hodnoty, kdy už síla signálu dosáhne takové úrovně, při které ji počítač zaznamená (překlopí) do rozmezí označeného vyšším nebo nižším číslem a to ať již jsou přijímačem číslovány jakkoli. A toto příjemce signálu nemůže v žádném případě nikterak ovlivnit. Samozřejmě, že takovouto, nebo podobnou zprávu, může zachytit příjemce jedině tehdy, má-li na jakkoli takto vysokou zprávu patřičně vyhraněný prostor svého přijímajícího zařízení. Jestli-že tedy více příjemců zachytí stejnou zprávu, grafické znázornění musí být u všech naprosto shodné, jen s tím rozdílem, že budou velikostně odlišné. Obr. 23. Mluvím o naprosto celé zachycené depeši, nikoli o pouhých jejich potrhaných částech. Stačí pak k tomuto grafu zaslat jednotkový klíč a zázrak je na světě. Všechny zúčastněné strany budou mít tuto svou jednotku sice opět odlišnou od ostatních příjemců, ale ke svým naměřeným hodnotám ji musí zapsat velikostně právě zase tak, aby odpovídala k předtím naměřeným hodnotám. Domnívám se, že jinak to ani fungovat nemůže, jednak by to všechno ztrácelo jakýkoliv smysl a dále rozpoznat potom autentičnost takovýchto poselství by byla věc zřejmě naprosto nemožná. Proto, jednotlivé takto číselně zaznamenávané vrcholy s odkazem na jednotkový díl, se zároveň rovnají vlastnímu obsahu odvysílaného poselství.

Pokud si tedy uvědomíme, že

přijatý signál měl velice malé úhlové rozměry,

což určitě nebude bezpředmětné a že za skupinou šesti přijatých čísel následovala druhá skupina, tedy jednotkový klíč, pak všechny naměřené hodnoty jsou násobkem této jedné.



Zvětšený obrázek v novém okně..


Je tedy naprosto zřejmé a neoddiskutovatelné, že právě

0, 1, 1, 0, 0, 1….klíč ke zprávě,

určuje nejenom způsob matematicko-grafického dekódování mimozemské depeše, ale také velikostí své intenzity určuje základní jednotkový interval měřítka. Potom je jasné, že i při jakékoli jiné rozlišovací schopnosti měřicích přístrojů všech zúčastněných příjemců, jsou po přepočtu na tuto jednotku, vždy hodnoty všech přijatých čísel shodné.
Klíč tedy svými hodnotami určuje velikost jednotkového intervalu pro měření síly signálu ! Příloha R a obr.24 na následující stránce.