zpět na tit.
























































































































zpět na tit.


předchozí str.

další strana

Astronomická část

strana 4


Zvětšený obrázek v novém okně..

To, že je třeba děj obrátit objasňuje i obrázek 38,(přílohy "N") kde je jasně formulováno, že číslo 37 (tedy část, krátké šipky pravé strany obrázku), násobeno 12/1 (hrot šípu) se rovná 444 x 18 (středové označení poloviny obrázku) = 7992. To znamená, že číslo 7992 se jednoznačně vztahuje k levé polovině nákresu, tj.až za jeho středovým rozdělením. Takto nepozemšťané obrazně poukazují na obrácený čas opačným zápisem rychlosti světla. Jde tu o orientační zápis, pro směr z 2997 k nám na opačný 7992, který znamená k nim.

Ze všech těchto indicií jde v podstatě o záměr ve kterém se má opačná číselná řada, dále pak opačné zadání rychlosti světla a opačné nanesení šípu na obrázku číslo 2 astronomické části otočit a to tak, aby číselná řada byla na dolním kótování, čímž dostaneme právě tento zápis číslic zprava do leva tak jak jsem již shora uvedl, a zároveň tím obrátíme i šíp s nanesenými body v pracovní ploše. Potom i zaslaná čísla mimozemšťanů se budou nacházet v obráceném pořadí a to na horním kótování. Tímto otočením celého výkresu dostaneme další, neméně zajímavý obrázek znázorňující souhvězdí KASIOPEJU. Z pohledu mimozemšťanů směřuje obrazový záznam od jejich číselného zadání směrem k hornímu kótování, zatím co z našeho pozemského pohledu jsou od nás ve směru obrácené číselné řady, to znamená dolů ke galaktickému středu. Tuto skutečnost zároveň dokumentuje i astronomická část č.2, kde najdeme nákres naší galaxie celoplošně. Snad jedinou vadou na kráse i když zde zadané hvězdy ve svých postaveních z našimi pozorováními jsou zcela souhlasné je fakt, že ztvárnění jejich pohledu na Kasiopeju je poněkud sevřenější než na naších vyobrazeních, což může být způsobeno z pohledu vzdáleností či úhlu pohledu našich rozdílných pozorování. Rozdílnost v obou nákresech spočívá snad jedině v tom, že jimi znázorněná hvězda na obráceném hrotu šípu, na našich hvězdných mapách chybí. Je to pochopitelné, jelikož běžně do naších hvězdných atlasů naši životadárnou hvězdu nevkreslujeme. Už s tohoto důvodu není pochyb o tom, že se tu jedná o naše Slunce a dle nákresu odesilatelů je situováno do prostoru nad dvojitou hvězdokupu "x a h" v souhvězdí Persea. Za zmínku stojí i samotný fakt s kterým jsme se již seznámili v minulých souborech a to, že ze čtyř částí sestává vždy celek což platí i pro řády. Sečtěme proto všechny číslice a čísla horního kótování.1+2+3+4+5+6+7+8+9+10+11+12 = 78. Nyní sečteme všechny číslice přijaté zprávy tj. 6+1+4+2+6+3+0+1+9+5+0+1 = 38. Odpočet ve směru odčítání se rovná 78 - 38 = 40. Po otočení obrázku pak 38 - 78 = -40. Jde tedy o potvrzení, že oba dva nákresy jsou koncipovány jako dva rozdílné celky, které mají snahu se spojit, proto znaménko sčítání, mezi kterými pak vychází nicotná prázdnota. Z tohoto prostého důvodu provedeme součet kde 40 + -40 = 0. Obr.čís.2A astronomické části, souhvězdí KASIOPEJA.


Mapa Kasiopeji sestavená z vynesených bodů do pracovní plochy v opačném pořadí. Označení hvězdy SLUNCE

Zvětšený obrázek v novém okně..



Jelikož se tu již dostáváme z matematické do astronomické časti depeše, použijeme k tomuto účelu, jak jsme si již řekli, v první řadě dešifrovací klíč. Ten nám otevře tuto v pořadí druhou její část a svým otočením v zámku přijatých čísel ji zároveň i posouvá do další tj. druhé její části.

11 (klíč) x 21 (frekvence) = 231,

oproti 11 (klíč) x 12 (přijatých čísel) = 132.


K výkladu astronomické části měr použili mimozemšťané tabuli o velikosti naší sluneční soustavy. Nalistujme si (přílohu"O"obr.39).

Zvětšený obrázek v novém okně..

Prohlédněme si důkladně celý obrázek a zrekapitulujme si některá fakta, s kterými jsme se již seznámili v matematickém souboru.
Nakreslená šipka ukazuje směr od minulosti k budoucnu, tj. směr zachycené zprávy, jinými slovy řečeno, od nich k nám. Čas je zde vyjádřen prvkem Cs (Cesium), dole pod obrázkem je i výpočet jeho kmitů v jedné časové jednotce obsažených.
Samotné Cesium je zde zastoupeno výpočtem 12/1 na hrotu šípu, krát zlomky v trojúhelníku obsažené (seshora dolů): 11/0 + 10/5 + 9/9 + 8/1. Výsledek se rovná 11. (12 x 11 = 132). 132 je zároveň i číslem pro směr šípu od vysílající planety k nám.