zpět na tit.
















































































zpět na tit.


předchozí strana

další strana


Astronomická část 2.

strana 3


Nyní se podívejme na číslice a čísla horního měřítka jaké z nich můžeme vyčíst informace. Po pootočení obrázku tak, abychom měli v rovině nově zadanou galaktickou osu, budeme sčítat jednotlivé cifry a číslice které jsou k sobě vždy v protisměru až po horní hranici značenou číslicí 5.
Součtem 11 + 5 = 16, 10 + 6 = 16, 9 + 7 = 16, plus středové označení rovnající se číslici 8, dostaneme číslo 56. Tímto číslem 56 je okomentována jednak středová spojnice mezi oběma osami, tj. přijatými čísly a jejich měřítkem, (shora dolů, nahoře 5 dole 6) a zároveň je toto číslo 56 přítomno hned za tímto předělem na horní ose měřítka ve směru vpravo. Viz. obr. čís. 3

Obr.čís 3 Na horní části měřítka je malými ciframi potvrzeno číslo 56

Zvětšený obrázek v novém okně..


Znamená to tedy, že veškeré dění se bude odehrávat ve čtvrtinovém dílu v pravé horní části tohoto nákresu. Neméně důležitou informací je směr, odkud a kam byl signál vyslán. Všimněme si, že jedinými znaky na ose s přijatými čísly (spodní osa) nejsou polovinami kružnicových oblouků protnuty pouze nula a číslice devět. Tyto číslice se vztahují k nově zadané galaktické ose, z jejíchž hodnot se dá vyčíst zároveň i směr odvysílané zprávy. Mezi těmito dvěma znaky 0 a 9 se nachází číslice 1, která je na stejné ose (horní kótování) spjata s číslicí 8. Toto uspořádání cifer naznačuje, že mezi nulou a devítkou se nacházejí za prvé j e d n o t k y, a za druhé, že jejich počet bude o s m! Obdobu tohoto značení pak skutečně najdeme na horní ose měřítka v jehož zápisu mezi nulou a devítkou se nachází osm jednotek. Součet sčítaných jednotek provedeme vždy protisměrně a to tak, abychom splnili představu nepozemšťanů, kteří takto naznačují čtyři kružnicové oblouky tj. čtyři části z kterých se skládá celek, tj. celá kružnice. V součtu těchto protisměrných cifer pak dostaneme vždy výslednou číslici devět. 1+8= 9, 2+7= 9, 3+6= 9, 4+5= 9. Takto výsledné čtyři devítky jsou značením pro číslo jednoho celého čtvrtinového dílu, jelikož se zároveň nachází na ose znamenající celek. Proto zápis bude vypadat takto; 9999 celých! Ve směru kolmém, hned za těmito celými je značení 9 - 9 které v tomto případě vyjadřují části, jelikož jak již bylo několikráte řečeno se nacházejí mezi dvěma celými čarami, tedy v místě kde se mohou nacházet pouze a jedině zlomky. Celý zápis se rovná číslu 9999,99 a to je číslo které jsme v předešlé astronomické části vypočítali dle návodu mimozemšťanů jako číslo vztahující se ke čtvrtině obvodu naší planety. Viz obr. čís. 4

Zvětšený obrázek v novém okně..


Vrchol šípu v tomto souboru je okomentován těmito čísly: vertikální pravá část 11 (směr násobení zprava do leva) krát levá kolmá část, směr dolů tj. 21 = 231. Vysílající planeta se proto nachází na vrcholu trojúhelníku, který je označen číslem 231 jak jsme již obeznámeni i z minulých souborů. Znamená to, že adresát, tedy naše planeta s označením 132 se nachází ve směru nahoru od tohoto trojúhelníkového vrcholu, což je zároveň charakteristické i pro směr úbytku hmoty v galaxii. Výpočet je opět 11 (směr násobení zprava do leva) krát levá svislá část, tentokrát ve směru nahoru tj.12 = 132. Když se ohlédnete zpět v dekódování celé této depeše všimněme si až zarážející skutečnosti, že veškerá výsledná čísla pocházející z úplně jiných obrázků a jejich výpočtů, tedy alespoň jejich většina, jsou nám velice důvěrně známá již z minulých souborů.

Podívejme se nyní na části galaktické osy, které jsou v matematické řeči mimozemšťanů vyjádřeny vždy číslem 37 jako každá část, díl nebo úsek. Znamená to, že tato nově zadaná osa bude rozdělena na tři části (trojka, levé spodní ciferné zadání značí počet částí) potvrzeno a rozšířeno na pravém horním značení ( 3, obrazně tři jednotky = 111. Toto číslo rozděleno třemi částmi tj. 111 : 3 = 37). Takto nám jsou prezentovány tři úseky kde první část je mezi středem galaxie a hvězdou Nash, druhá mezi hvězdou Nash a naším Sluncem a nakonec třetí část nacházející se mezi Sluncem a okrajem galaxie.